ADVENT

ADVENT

V každém člověku
je propast;
kterou může vyplnit
pouze Bůh.
(Blaise Pascal)

ADVENT - ORIENTACE NA CESTĚ ŽIVOTEM
Běž stále po stopách Kristových. Nedělej si starosti co bude zítra. Hledej nejprve Boží králov-ství a jeho spravedlnost. Plně se mu vydej, On ti nasype míru plnou, natřesenou, překypující, proto-že jakou měrou měříš, takovou Bůh naměří tobě.
Ať spíš nebo bdíš, v noci či ve dne, zaseté semeno klíčí a roste a ty ani nevíš jak.
(bratr Roger z Taizé)


OČEKÁVÁNÍ V ŽIVOTĚ ČLOVĚKA
Očekávání je nezbytnou součástí lidského života - kdo nic nečeká, ten nemá motivaci k životu. Ale čekání nesmí být důvodem k nečinnosti, k ne-žití. Čekání, ke kterému nás vede adventní doba, je čekáním na Pána. Na Pána, který přichází do našeho života.
Na Pána, který je mnoha způsoby uprostřed nás jako ten, který nás učí a posiluje, který nás shromažďuje, odpouští nám, sytí nás. Jde s námi a jde před námi. Je uprostřed nás a na jeho poslední příchod čekáme. Je tím, bez koho, pokud jsme v něho uvěřili, nikdy nechcem být. A on nechce být bez nás - chce, podle evangelia, abychom byli tam, kde je on. Tedy u Otce. Pojďme tedy společně s Ježíšem k Otci v plné důvěře v Boží věrnost.


VÝZVA ADVENTU - POKÁNÍ
V adventu zaznívá výzva k pokání - obrácení. Je navíc umocněna nepřehlédnutelnou postavou Jana Křtitele. Člověk, který slyší o „obrácení“ ovšem může udělat jednu zlou věc: obrátí se k sobě samému. A to není obrácení, ke kterému nás Boží slovo vybízí. Zdroj života totiž není v nás, ale je v Bohu.
A tento zdroj se nám v Ježíši přiblížil na dosah. Ten, kdo chce život v plnosti, nemůže Ježíše minout. A toho, kdo se k němu obrací s upřímným srdcem, byť by byl sebevětší hříšník, Ježíš nemíjí.


ADVENT - PŘÍCHOD
Bůh je s námi a mezi námi. Kristus přichází mezi svůj lid jako Spasitel. Buďme připraveni! Naše spása se blíží. „Uprostřed vás stojí, koho vy neznáte...“ Ty, jenž bys rád pronikl do tajemství, které je nejhlouběji ve tvém srdci, ať už jsi kdekoli na této Zemi, jestlipak v sobě tušíš - třeba jen velmi nejasně, prchavě - to tiché očekávání čísi přítomnosti? Toto prosté očekávání, tato prostá touha po Bohu, to už je začátek víry.
Je mezi námi, je to ten, kterého neznáme. Pro někoho je dosažitelný, přístupný, jinému jako by se skrýval... Ale každý by s úžasem mohl zaslechnout, jak říká: „Proč se bojíš? Jsem tu, já Kristus Ježíš. To já první jsem tě miloval... do tebe jsem vložil svou radost.“
(Bratr Roger z Taizé)



VÍRA - NÁPLŇ ADVENTU
Poctivě věřící člověk mívá mnohdy strach, aby z víry neudělal jen pláštík, zakrývající jeho slabost, lacinou útěchu pro věci, které pociťuje jako příliš bolavé. Ptá se, zda mu víra není něčím, co ho odvádí z reálného světa. Proto se ostýchá čekat od Boha mnoho, ba všechno. A právě v tuto chvíli by byla jeho víra jen lacinou útěchou. Advent nás ale vede k očekáváním reálným, ne zdánlivým.