DUCHOVNÍ PÉČE O JANA KŘTITELE V PRENATÁLNÍM OBDOBÍ

„Chlapec rostl a jeho duch sílil“ (Lk 1, 80; Liturgický překlad). Když jsem dnes celý den nosil v srdci Boží slovo o početí a narození Jana Křitele, nedalo mi spát evangelium o setkání Marie a Alžběty: „Hle, jakmile se zvuk tvého hlasu dotkl mých uší, pohnulo se radostí dítě v mém těle“ (Lk 1, 44). To bylo v šestém měsíci Alžbětina těhotenství.

„Také Jan Křtitel je opravdu posvěcený již v lůně své matky,“ píše na první pohled jednoduchou větu biblista Gianfranco Ravasi. Víme, že dítě v matčině lůně vnímá, poslouchá, poznává, ukládá pocity.

„V sedmém měsíci prenatálního vývoje,“ píší v knize Každý má své místo Nancy a Ron Rockeyovi a Kay Kuzmová opírajíce se o vědecké výzkumy, „začíná nevědomá mysl dítěte přijímat informace z okolního světa a stává se úschovnou budoucích životních zkušeností. Zmíněné informace přicházejí především prostřednictvím sluchových vjemů a většina z nich má i emocionální podtext.“ (ROCKEY, Nancy & Ron, KUZMOVÁ, Kay. Každý má své místo. 1. vyd. Praha: Maranatha o.s. 2009. ISBN 978-80-903923-9-7, s. 29.)

Posvěcení je především dar Boží, dar, který předchází jakoukoli aktivitu člověka. Každý sám za sebe může na dar odpovědět svou otevřeností k přijetí, svou ochotou tento dar přijmout a rozvíjet. Jan Křtitel byl disponován již od matčina lůna k přijetí posvěcení a již od chvíle, kdy začal být v interakci se světem, ho začal rozvíjet.

Dítě v lůně své matky je velice křehké, je velice ohroženo. Proto je třeba pozorné péče – ne jen tělesné, ale i duševní a duchovní. Objevujeme tak rozměr přítomnosti Matky Boží a Ježíše u Alžběty až do chvíle narození Jana. Oni nepomáhali jen s praktickými přípravami příchodu posledního z proroků, jehož úkolem bylo připravit Mesiáši cestu v srdcích lidí.

V závěru promluvy můžeme ještě tyto skutečnosti překlopit do přítomnosti a do svého bezprostředního okolí jako rozhodnutí živit posvátnou bázeň z tajemství života, který se jakoby v semínku skrývá, klíčí a roste a posilovat vědomí, že je třeba nový křehký život ochraňovat nejen tělesně, ale i duševně a duchovně. Tato péče se netýká jen maminek v požehnaném stavu, ale všech nás, kteří těhotné maminky potkáváme. I my můžeme žasnout nad zázrakem života, žehnat jim a prosit o ochranu Ježíše, Matku Boží, Jana Křtitele, Alžbětu…