Kdo je můj bližní? Naše síly a možnosti nejsou neomezené...

Zákoník se Ježíše zeptal: "Kdo je můj bližní?" Ježíš se ujal slova a řekl: "... Co myslíš, kdo se zachoval jako bližní k člověku, který se octl mezi lupiči?" Zákoník odpověděl: "Ten, kdo se tomu přepadenému nevyhnul, ale prokázal mu milosrdenství." A Ježíš mu řekl: "Jdi a stejně jednej i ty!" (srov. Lk 10,29.36-37)

Kam až sahá moje zodpovědnost? O koho mám s láskou pečovat a pomáhat mu? Jsou to jen moji nejbližší? Širší rodina? Přátelé, známí, sousedé, spolupracovníci? 

Jakoby kolem nás byly soustředné kružnice a šlo o to určit, do jakého poloměru patří bližní a kdo už bližní nejsou. Zákoníkova otázka z evangelia má svou platnost. Naše síly a možnosti totiž nejsou neomezené, musíme vážit, kde je použijeme. 

Ježíš ale otázku pozoruhodně obrací. Bližní není charakteristika druhých lidí, ale mě samotného a mého jednání. Být bližním znamená vidět bídu druhého, neodvrátit pohled, mít s ním soucit a prokázat milosrdenství. 

Zachovám se v konkrétní situaci jako bližní, nebo ne?