Papež zahájil Svatý rok milosrdenství

Papež František v úterý 8. prosince 2015 oficiálně zahájil Svatý rok milosrdenství a otevřel Svatou bránu v bazilice sv. Petra v Římě.

Řím/Vatikán: Na Svatopetrském náměstí v úterý dopoledne, na svátek Neposkvrněného početí Panny Marie, papež František sloužil mši svatou, při níž zahájil Svatý rok milosrdenství a otevřel Svatou bránu v bazilice sv. Petra. Zároveň připomněl 50. výročí od konce druhého vatikánského koncilu, z jehož dokumentů se četlo hned v úvodu slavnosti, aby připomněli jeho silný odkaz.

V homilii papež František rozvedl slova, která zazněla v evangeliu: anděl Gabriel navštívil mladou dívku, Marii: „Zdráva buď, milosti plná“ (Lk 1,28).

Panna Maria byla vyzvána k radosti, protože skrze ni se Pán rozhodl uskutečnit velké tajemství. Boží milost ji obklopila a uschopnila ji stát se matkou Krista: „Plnost milosti může transformovat lidské srdce a uschopnit ho k učinění něčeho tak velkého, jako je proměna chodu lidských dějin,“ řekl František. Podle něho právě neposkvrněné početí Panny Marie vyjadřuje „vznešenost Boží lásky“. Nejen že Bůh je ten, kdo odpouští, ale v Marii dokonce odvrátil dědičný hřích s kterým přišel na tento svět každý člověk: „Toto je Boží láska, která předjímá, předchází a zachraňuje,“ zdůraznil papež.

Počátky historie hříchu v zahradě Eden, jak čteme v knize Genesis, odráží naši vlastní každodenní zkušenost, upozornil František. Jsme neustále v pokušení neposlušnosti: „Je to neposlušnost, která se projevuje jednáním bez ohledu na Boží vůli.“ Historii hříchu nelze chápat bez kontextu Boží lásky a odpuštění, „protože pokud by záleželo pouze na hříchu, člověk by byl nejzoufalejší ze všech stvoření. Ale přislíbený triumf Kristovy lásky objímá vše v otcově milosrdenství,“ uvedl Svatý otec a pokračoval: „Tento mimořádný Svatý rok milosrdenství je dar milosti. Vstoupit do ní znamená objevit hloubku otcova milosrdenství, které objímá všechny a jde naproti každému osobně. Je to On, který nás hledá. Je to On, který nám přichází naproti.“

Papež František vyzdvihl i význam Druhého vatikánského koncilu, především v jeho znovuoživení církevního poslání. Označil ho za „setkání ve znamení Ducha, který přiměl církev, aby vyšla z nesnází, jež držela dlouhá léta v sobě, a znovu se vydala na misionářskou pouť. Vykročila tak vstříc k setkání s každým člověkem, tam kde žije, v jeho městě, bydlišti, zaměstnání. Kdekoliv je člověk, tam je církev povolána ho dostihnout s radostí z evangelia.“

Svatý rok podněcuje k otevřenosti, upozornil František na závěr promluvy a vyjádřil přání, abychom neodhlíželi od samaritánského ducha druhého koncilu a průchod Svatou branou nás přiměl právě k zaujetí postoje milosrdného samaritána.

Po svatém přijímání se přistoupilo k samotnému otevření Svaté brány, jednoduchému obřadu, avšak s hlubokou symbolikou. Papež se zastavil před prahem brány, aby pronesl modlitbu. Po zvolání slov žalmu „otevřete mi brány spravedlnosti, vejdu jimi, abych vzdal díky Hospodinu,“ papež otevřel bránu a vstoupil dovnitř, kde se zastavil k tiché modlitbě. Následoval jej emeritní papež Benedikt XVI., po něm pak další kněží, řeholníci a laici.

Následně se pak přesunuli k oltáři a u hrobu svatého Petra byl celý obřad ukončen.

Tradice Svatého roku byla založena koncem 13. století. Zatímco řádné Svaté roky se vyhlašují pravidelně vždy po 25 letech, mimořádné vyhlašuje papež. Příští řádný rok připadne na rok 2025, minulý mimořádný vyhlásil papež Jan Pavel II. roku 1983 jako připomínku výročí Kristova úmrtí před 1950 lety.