Plnomocné odpustky

Co jsou to odpustky?

Odpustky (latinsky indulgentiae) jsou prominutí časných trestů před Bohem za hříchy, jejichž vina a s ní související věčné tresty již byly odpuštěny. Je to odpuštění, které může náležitě připravený věřící obdržet prostřednictvím církve. Podle toho odpouštějí-li všechny časné tresty, nebo jen část, rozlišují se odpustky na úplné a částečné. Každý věřící přitom může získat tyto odpustky buď sám pro sebe, nebo pro zemřelé na způsob přímluvy. Udělení částečného odpustku se již dnes neoznačuje dny nebo roky, ale znamená, že věřící který s kajícím srdcem vykoná skutek obdaření částečným odpustkem, dostane z moci církve navíc stejný díl odpuštění časného trestu, který již dosáhl samotným tímto činem. Znamená to tedy, že "podíl odpuštění je zdvojnásoben". K tomu, aby byl někdo způsobilý získat odpustky, musí být pokřtěný, neexkomunikovaný a ve stavu milosti. K tomu, aby způsobilý člověk odpustky získal, musí mít úmysl je získat a musí splnit uložené skutky v předepsané době a stanoveným způsobem.

Jak získat plnomocné odpustky?

Plnomocný odpustek můžeme získat jen jednou denně. Výjimku může tvořit případ, když je člověk v nebezpečí smrti. Plnomocný odpustek je nám udělen např.:

• nejméně půl hodiny rozjímáme nad písmem svatým s úctou povinnou Božímu slovu
• modlitba růžence v kostele, v rodině, nebo jiném společenství. Růženec je třeba se modlit nepřetržitě, bez přerušení
• přijmeme požehnání papeže městu a světu (Urbi et Orbi) a to i prostřednictvím rozhlasu či televize.
• když se zúčastníme nejméně třídenních exercicií
• zbožně vykonáme křížovou cestu. Na místech zastavení rozjímáme o utrpení a smrti Krista
• zbožně používáme předmětů posvěcených papežem, nebo biskupem. Tento plnomocný odpustek může být získán jen na svátek sv. Petra a Pavla
• vykonáme nejméně půlhodinovou adoraci před nejsvětější svátostí
• obnovíme křestní slib použitím jakékoliv obvyklé formule během oslavy velikonoční vigílie, nebo při výročí našeho křtu.
• navštívíme v době od 1. do 8. listopadu hřbitov a pomodlíme se za duše v očistci.

Pro získání plnomocného odpustku jsou nutné čtyři věci:

• vykonání skutku, s kterým je spojen odpustek
• přijetí svátosti smíření,
• eucharistické přijímání a modlitba na úmysl Sv. otce,
• navíc je požadováno, aby se nelnulo ke hříchu - ani k všednímu.

Podmínky zpovědi, přijímání a modlitby na úmysl papeže mohou být splněné i několik dní před, nebo po vykonání předepsaného skutku. Pro získání několika plnomocných odpustků v různých dnech stačí jedna zpověď. Kdo se úplně nezbavil záliby ve hříchu, nebo plně nesplnil uvedené podmínky, získává odpustek pouze částečný.

Získání částečného odpustku

Částečný odpustek můžeme získat, když při konání svých běžných denních povinností a snášení životních břemen obrátíme svou mysl k Bohu a v důvěře přidáme "střelné modlitby". Dále, když s milosrdným srdcem a oživení duchem víry pomůžeme službou našim bližním, kteří jsou v nouzi, nebo když se v kajícím duchu zdržíme něčeho, co nám je dovolené a příjemné. Částečný odpustek lze získat vícekrát za den. Mezi velkým množstvím modliteb a skutků spojených s částečným odpustkem patří kupříkladu:

• modlitba Magnificat
• recitace Apoštolského vyznání víry,
• pozorná přítomnost při kázání,
• modlitba Anděl Páně,
• návštěva hřbitova a modlitba za zesnulé.

Na slavnost Všech svatých (1.11.) a Vzpomínku na všechny věrné zemřelé (2.11.) je možné za splnění určitých podmínek získat plnomocné odpustky pro zemřelé.

1.11. odpoledne a 2.11. po celý den je možno při návštěvě kteréhokoli kostela získat plnomocné odpustky, přivlastnitelné pouze duším v očistci. Kromě tří obvyklých podmínek (sv. zpověď, sv. přijímání, modlitba na úmysl Svatého otce) je podmínkou pomodlit se při návštěvě kostela modlitbu Páně a vyznání víry.

Od 1. do 8. listopadu je možno získat po splnění tří obvyklých podmínek denně plnomocné odpustky přivlastnitelné pouze duším v očistci, navštíví-li někdo hřbitov a pomodlí se tam třeba jen v duchu za zemřelé; v ostatních dnech lze takto získat odpustky částečné.

Odpustky a zemřelí

Svatý Tomáš Akvinský píše: "Někteří lidé žijící na tomto světě, a duše přebývající v očistci, jsou milostí v silném spojení s Bohem a přece se k nim nevysílá modlitba... Ti, kteří jsou v očistci, přestože jsou výše než my pro svoji neschopnost konat hřích, jsou pod námi v trestech, které trpí a podle toho nejsou v takovém stavu, aby se za nás modlili, ale naopak, aby se za ně konaly modlitby." Církev zná jen jeden způsob spojení s dušemi v očistci. A tím jsou naše přímluvy a modlitby za ně. Církev tak již od prvních dob křesťanství uctívala památku zemřelých, přimlouvala se za ně a přinášela za ně eucharistickou oběť. V tomto kontextu také doporučuje odpustky a kající skutky za zemřelé. Proto můžeme číst i dnes v katechizmu katolické církve: "Protože zemřelí věřící, kteří se očišťují, jsou také členy téhož společenství svatých, můžeme jim pomáhat, mimo jiné tím, že pro ně získáváme odpustky, aby byli zproštěni časných trestů, které si zasloužili za své hříchy."

Zcela logicky lze předpokládat, že každá duše osvobozená z očistce, v okamžiku vstupu do církve oslavené bude pamatovat na ty, kteří přispěli ke zkrácení jejích časných očistcových trestů.